Zemřela Meda Mládková. Bylo jí 102 let

Historička umění, sběratelka a mecenáška Meda Mládková svůj život zasvětila umění, založila Nadaci Jana a Medy Mládkových a Museum Kampa. Je jednou z nejinspirativnějších žen, které kdy hýbaly našimi dějinami i byznysem.

"Tahle zpráva opravdu bolí… Dnes nás opustila jedna z nejvýznamnějších žen našich novodobých dějin, mimořádná osobnost a také moje blízká přítelkyně - paní Meda Mládková," napsal na Facebooku předseda správní rady Museum Kampa Jiří Pospíšil.

Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Její život byl opravdu pestrý a vždy se v něm řídila heslem "Když chceš, můžeš". Po skončení druhé světové války, kterou strávila částečně v zahraničí, vystudovala ve Švýcarsku ekonomii. Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V Paříži, kde v padesátých letech žila, provozovala české nakladatelství Editions Sokolova (například vydala vůbec první samostatnou monografii malířky Toyen) a zároveň vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se seznámila s malířem českého původu Františkem Kupkou, jehož díla začala intenzivně sbírat, a s Janem Mládkem, jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu, se kterým uzavřela manželství. V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu.

Přehlídka osobností

Dům ve Washingtonu byl otevřen řadě významných osobností - jak původem z Československa (Ferdinand Peroutka s chotí, Jiří Voskovec a další) a střední Evropy, tak představitelům kulturního a politického života z USA (například Madeleine Albright). Při svých návštěvách v Americe u Mládkových pobýval kupříkladu legendární spisovatel Bohumil Hrabal nebo pozdější prezident Václav Havel. Ve Washingtonu se Meda mimo jiné věnovala komplexní rekonstrukci velkých vil - rodinných domů, které podle svých návrhů celkově renovovala včetně nastavení vnitřního provozu a vybavení nábytkem a dekoracemi či uměleckými díly.

Návrat do vlasti

Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Tato sbírka je základem dnešního Musea Kampa, které založila po svém návratu do Česka po sametové revoluci v roce 1989 a kde také žila.