Nejlepším přítelem ženy jsou diamanty. I ty umělé!

To už věděla slavná Marilyn Monroe a my jí dáváme za pravdu. Třpyt diamantů milovaly a milují ženy z celého světa. Nádherné třpytivé kameny jsou stále symbolem skutečné lásky, a to i díky své ceně. Kdo by za vás utrácel takové peníze, kdyby vás opravdu nemiloval, že. Ovšem dnes řešíme i to, jak těžba těchto pokladů ovlivňuje nejen přírodu. Ještě nedávno se tyto drahé kameny těžily v Africe a s tím bohužel souvisely i občanské války, násilí a velké utrpení.

Udržitelnost především

Dnes ale můžeme krásu diamantů obdivovat bez pocitu viny za to, že za jejich získáním stojí smutné lidské osudy. Vědci našli řešení v takzvaných lab-grown diamantech, které jsou čím dál populárnější a výrazně mění trh s luxusními šperky. Největší oblibu si zatím získaly u mladé generace, která dává přednost udržitelnému způsobu života a produktům šetrným k naší planetě. I nejznámější módní časopis Vogue před časem prohlásil, že laboratorní diamanty budou díky své udržitelnosti nově definovat luxus.

Stará záležitost

Ačkoli by se mohlo zdát, že laboratorní diamanty vznikly docela nedávno, není tomu tak. Na začátku totiž nestáli klenotníci, jak byste mohli předpokládat, ale průmyslové obory. Tam se začaly používaly umělé diamanty ve velké míře v mikroelektronice nebo v komunikačních nebo laserových technologiích. Na počátku všeho ale stál Antoine Lavoisier, francouzský šlechtic a chemik, který je pokládán za zakladatele moderní chemie. Ten už v roce 1776 potvrdil, že diamant má krystalickou strukturu uhlíku. A od té chvíle začali vědci pracovat na výrobě umělého diamantu. První umělý diamant tak spatřil světlo světa koncem 19. století. V roce 1892 francouzský chemik Henri Moissan nechal na uhlík současně působit vysoký tlak a vysokou teplotu 3500 °C, a díky tomu vznikl první syntetický kámen - moissanit. V roce 1954 pak fyzikální chemik Tracy Hall ze společnosti General Electric vytvořil zařízení, které simulovalo přírodní podmínky vzniku těžených diamantů.

Rozdíl nepoznáte

"Laboratorně vyráběné neboli lab-grown diamanty jsou výsledkem společensky odpovědné práce. Svým složením i vlastnostmi jsou zcela identické s těženými diamanty. Potvrdil to i Gemological Institute of America, který za posledních třicet let provedl rozsáhlé analýzy laboratorních diamantů. Na rozdíl od kubické zirkonie lze rozdíl mezi laboratorním a těženým diamantem rozeznat pouze pomocí pokročilých vědeckých nástrojů," vysvětluje Gabriela Dědičová, jednatelka společnosti Tiami, která jako první v České republice začala tvořit zlaté šperky s těmito diamanty. 

Levnější, ale stejně krásné

Všechny uměle vyrobené diamanty se navíc mohou pyšnit nejvyšší kvalitou 2a, kterou má ve skutečnosti pouze jedno procento těžených diamantů. Cena lab-grown diamantů je také asi o třicet procent nižší než cena těch přírodních. Staly se proto zajímavým prodejním artiklem i pro takové matadory šperkařského průmyslu, jakým je třeba společnost De Beers, která se 132 let věnovala prodeji těžených diamantů a do 90. let měla právě na tyto drahokamy monopol. V květnu 2018 ale oznámila, že na trh uvádí kolekci šperků s laboratorními diamanty pod názvem Lightbox.

Leonardo i Meghan

Třpyt nádherných pěstovaných diamantů zlákal i mnoho známých osobností. Mezi nimi je třeba hollywoodský herec Leonardo DiCaprio. Tento zapálený bojovník za záchranu naší planety se stal jedním z investorů projektu na výrobu lab-grown diamantů. Mezi slavné ženy, které slyší na uměle pěstované diamanty, je vévodkyně ze Sussexu Meghan, která dává už dlouho přednost udržitelné módě. V roce 2019 představila krásné sportovní náušnice s lab-grown diamanty, které vyrobila londýnská značka Kimai.

Převálcují ty pravé

I díky těmto významným osobnostem a velikánům šperkařství se budou laboratorní diamanty zřejmě těšit stále větší oblibě. Některé odhady mluví dokonce i o tom, že by tyto laboratorní drahokamy mohly mít jednou až sedmdesátiprocentní podíl na trhu s diamanty. Už teď je velmi pravděpodobné, že laboratorní diamanty zaujmou své pevné místo ve šperkařství úplně stejně jako například třeba syntetické opály, rubíny, safíry, smaragdy a další.