Dnes jsem vařil já a Agátu nechal trochu odpočívat. A během mého vaření jsme probrali hodně témat, třeba nový film Petra Jákla Jan Žižka.
Už jste byli v kině na filmu Žižka? My ano a mám k němu jednu takovou poznámku… Petra Jákla moc neznám, jednou mi ho myslím představil Rosťa Osička. Ale ačkoli ho neznám, je pro mě hodně inspirující osobností, ale víš, co mě naštvalo? Že jsi mě s ním neseznámila, i když se dobře znáte. Jákl je bývalý judista, což je mi blízké… Víš, že mám k boxu a bojovým sportům blízko, lidé, kteří kolem jsou, mají srdce a Petr Jákl je pro mě superstar, byť je ještě hodně mladý.
A Agáta mi odpověděla: Souhlasím a hlavně je dobré, že to nebyl jeho první film. Vždycky se bojím, když dělá scénář a režii ta samá osoba, že to není úplně šťastné a bylo by potřeba mít trochu nadhled, jemu se to ale povedlo. A také se mi líbí, že si ke spolupráci ještě bere mámu a tátu.
Máš pravdu, to je hezké… Já jsem často kritizoval české příběhy, ve smyslu, že prorazit s nimi ve světě vůbec není jednoduché. A film Žižka není celý postavený na češství, ale na evropském vojevůdci Žižkovi, který nikdy nebyl poražen, navíc je tam i love story s Kateřinou. Je tam souboj dobra a zla, a celý film je opravdu dobře vymyšlený. Na můj vkus je v něm možná trochu moc krve, ale chápu, že pro tenhle typ filmu to jinak nejde.
Tedy milí čtenáři, pokud jste ještě neviděli nový film Petra Jákla, my vám ho s Agátou vřele doporučujeme…