Dnešní VIP svět věnuji hvězdám 17. listopadu jako třeba Marta Kubišová nebo Karel Kryl, jejichž jména jsou dodnes spojována s občanskou svobodou.
První bych se chtěl věnovat Martě Kubišové, která byla můj idol, vyznávám se zde z celoživotního obdivu k Martě Kubišové, která je mimořádně inspirativní žena - pro mě největší ikona 17. listopadu. My - Husákovy děti - jsme Martu často obdivovaly, navíc já jsem z rodiny, která milovala hudbu a sbírala desky, a tak jsem její hudbu znal. A tehdy se 17. listopadu tahle milá éterická bytost zhmotnila a byla úžasnější než naše představy o ní. A to, že se po listopadu rozhodla neúčastnit politiky, bylo skvělé, a ona tak zůstala "svá". Když se vrátíme v čase, je třeba si uvědomit, jak až byla Marta Kubišová slavná, zpívala ve skupině Golden Kids, byla slavná zpěvačka, bohatá… a všeho se vzdala. Podepsala "Chartu 77" a její život se úplně změnil, ona si ale nikdy nestěžovala, ani po sametové revoluci nečekala, že se jí něco vrátí, že zbohatne… Prošla celým životem se vztyčenou hlavou a to já musím neskonale obdivovat.
Karel Kryl to s Čechy vzdal
Václav Havel byl mimořádný Čech, který nám dodal jako národu obrovskou hrdost, ale o něm dnes mluvit nebudu, protože se toho namluvilo dost… I když ho obdivuji. Chtěl bych ale mluvit o Karlu Krylovi, u nějž se čekalo, že se po revoluci postaví do čela české kultury, ale on byl zklamaný z celého porevolučního vývoje… Zemřel zklamaný z toho všeho v roce 1994 v Mnichově. A já se přiznám, že mě mrzelo, že to tak všechno rychle vzdal. Kryl za sametové revoluce také zpíval státní hymnu, ale na balkon, odkud zpíval, k němu dali Karla Gotta a i to ho asi trochu zklamalo, i když národem oblíbený, byl Gott normalizační umělec… Všem tehdy říkal, že Karel Gott zpíval s ním, ne on s Karlem Gottem. Tehdy se také Gott na pár let stáhl, asi zklamaný tím, že po něm chvilku nebyla taková poptávka jako dřív, za pár let byla ale v plné síle zpátky, zatímco Karel Kryl už své "staré slávy" nikdy nedosáhl…