Vánoční pohádky posledních let, jsou už jen slabým odvarem, těch ze zlatého fondu českých pohádek... tedy možná normalizačních, ale stále kultovních filmů.
Šíleně smutná princezna je o rok starší než já, tedy je jí 54 let… Tři oříšky pro Popelku budou příští rok slavit padesátiny, je to krásná pohádka s Libuškou Šafránkou, kterou jsme milovali všichni - ona je totiž zosobnění ženské krásy a křehkosti. Udělám tedy výjimku, a i když se nedívám na stejnou pohádku každý rok, letos se na Tři oříšky znovu podívám. S čerty nejsou žerty, pohádka z roku 1984… ano, většina kultovních pohádek je opravdu staršího data. A ačkoli Česká televize stále točí na každé Vánoce novou pohádku, už se nezařazují do takzvaného zlatého fondu českých pohádek. Asi s výjimkou Anděla Páně, krásné pohádky režiséra Jiřího Stracha. A přiznám se, že se obávám, že naše děti už nejsou na pohádky tak natěšené jako jsme byli my, možná s naší generací pohádky opustí svůj televizní piedestal. A přiznejme si to, že pohádky jsou během Vánoc tak trochu spojeny s obžerstvím, a to já nemám moc rád, nejsem velký jedlík.