Ačkoli barrandovský moderátor Jaromír Soukup (54) prohlásil, že už nebude natáčet nové díly svého pořadu Instinkty Jaromíra Soukupa, udělal výjimku. Do studia si pozval svého bývalého a současně nového kolegu Honzu Musila (55). Ten se na Barrandov vrací po dvou letech s novým pořadem. O čem bude a jak vzpomíná na pětiletou práci na úspěšných Nebezpečných vztazích a celkem 1 787 natočených dílů?
Domluvili jsme se na tvém pozvolném návratu na Barrandov a já jsem za to hrozně rád.
Já taky. Každá přestávka všechno tak nějak vyžehlí. Je to jak voda v potoce, vybublá to a je to hezký, protože člověk nabere sílu, energii a utřídí si všechny myšlenky.
Když jsi tu točil Nebezpečné vztahy, měl jsi roli moderátora, dramaturga, v podstatě napůl režiséra, hlavního účinkujícího, dramaturga... Byl to tvůj pořad. Stýskalo se ti po něm?
Mám být hodně upřímný? Po Vztazích už ne, protože my jsme jich natočili strašnou spoustu. V tom nejlepším se má přestat. Už by se to opakovalo, a i když by to byl jiný člověk, jiná rodina, jiný místo, výsledek by byl stejný. A já si myslím, že člověk má vždycky udělat krok dál a udělat nějaký posun a odložit, co bylo, a věnovat se věcem, které jsou platné v té době, v níž žijeme.
Prozraď divákům, co budeš dělat.
Jsou to věci, které jsou zase spojené s lidmi, já to asi už nechci jinak. Chci dělat věci, které mají smysl. Budu mluvit o Nové naději, někdo o ní už slyšel, není to úplně tajné. Nebyla chuť dávat to do televize (pořad Nová naděje byl vysílán na internetu, pozn. red.), a protože Barrandov je moje televize, myslím si, že je správně, že bude navazovat na to, co jsem tady dělal. Nová naděje je zase o lidech, je o rodinách, které jsou v mnohém znevýhodněny tím, že osud jim uštědřil ne zrovna dobrou věc. Buďto se jim narodilo dítě s handicapem, nebo později onemocnělo, má trvalé následky... Ale týká se to i dospělých lidí, kteří třeba prodělali nějakou nemoc. Jezdíme s klukama - mým partnerem Jakubem, Kubou Kubínem a Tomem Slánským - přímo k lidem domů, případně nemocnic, a tam ten jejich příběh odkrýváme. Je to psychologicky složité.
Já jsem na internetu tento tvůj nápad, tvoje dílo, které jsi dal dohromady s klukama - mimochodem stejným týmem, který tvořil Nebezpečné vztahy -, viděl a říkal si: V televizi platí pravidlo, že člověk se má buď rozplakat, nebo rozesmát. Nová naděje je obojí. Člověk se po tom prvním dojetí vždycky začne usmívat, protože to vede k nějaké naději. To je pěkný.
Jsem rád, že se ti to líbí, a doufám, že se to bude líbit i divákům. Myslím si, že každá sdělená starost, a ono to platí i u té radosti, je násobená. Jsme stvořeni k tomu, abychom druhým naslouchali a pomáhali. Mně se na nás, na Češích a Slovácích, vždycky líbilo, že když je někdo v nějakém průšvihu, zvedne se taková lavina pomoci, solidarity. A o tom je pořad Nová naděje.