Juraj Jakubisko byl výjimečný člověk, nadaný režisér, skvělý malíř, a teď v sobotu bohužel obletěla svět zpráva, že zemřel.
V sobotu obletěla celou zemi zpráva, že zemřel Juraj Jakubisko, mimořádně talentovaný a odvážný člověk. Nádherně maloval. Osobně jsem měl možnost se s ním potkat, myslím, že jsme byli dvakrát na večeři i s jeho manželkou. Hodně jsme spolu promýšleli různé projekty. A na panu Jakubiskovi bylo zajímavé, že když ho obecný hovor nebavil, vzal si takový krásný zdobný sešit, skoro knihu, a do ní si psal a kreslil. Už v osmdesátých letech natočil mnoho kultovních filmů, Sedím na konári… a další, jeho poslední film Báthory, to byl velkofilm! A když jsem říkal, že byl odvážný… myslel jsem tím, že se dokázal pustit do velkofilmu, dal do toho vše. Natočil film o Čachtické paní, podle Jakubiska a jeho ženy největší světové vražedkyni. Bohužel film neměl takový úspěch, jak se doufalo, a tak Juraj Jakubisko zemřel de facto jako chudý muž. Málokdo ví, že Juraj Jakubisko žil deset let s transplantovaným srdcem. Byl to velký muž a vizionář a já na něj budu vždy v dobrém vzpomínat.