Jaromír Hanzlík patří mezi hvězdy českého hereckého nebe. V době, kdy se hřál na výsluní popularity, však náhle odchází ze scény. Režisér Viktor Polesný se s Jaromírem Hanzlíkem dlouhá léta přátelí a jeho osobnost přibližuje v novém dokumentu, který odvysílá Česká televize. Polesný hlavního protagonistu zpětně provádí jeho dosavadním životem a zkouší otevřít některé zavřené stránky jeho života...
Čím vším je podle vás Jaromír Hanzlík jako člověk a herec jedinečný, i oproti dalším osobnostem, o kterých jste točil dokumenty?
Všechny osobnosti, se kterými jsem točil, byli jedineční (naposled například významný hudební skladatel Jan Klusák). Jde jen o to, být dost citlivý, empatický a snažit se něco objevit. A přitom netlačit na pilu.
Znáte se spolu mnoho let, jste kamarádi… Myslíte si, že vás Jaromír Hanzlík při práci na dokumentu ještě něčím překvapí? Nebo snad už překvapil?
Ten film bude dost osobní. Ano, známe se hodně dlouho a znám i jeho blízké kamarády. Chce, abych to vyprávěl přes ně a přes sebe. Takhle jsem kdysi dávno dělal dokument Fenomén Kohout. Překvapil mě, že tam chce i osoby, kteří ho vidí kriticky.
Film se má dotknout i odchodu ze scény Jaromíra Hanzlíka, jeho únavy a deziluze… Jaké pro dokumentaristu je bavit se s protagonistou o věcech, které člověku mohou jít i trochu proti srsti?
U každého portrétu osobnosti hraje prvořadou roli vzájemná důvěra. Té se dokumentarista nesmí zpronevěřit. Když je tohle pouto porušené, nemá moc smysl pokračovat. Únava, deziluze, vyhoření, to všechno patří k životu.