David Švehlík: Stačilo nalepit plnovous a je z něj pán hor!

Scenáristka Barbara Johnsonová přiznává, že když psala předlohu k pohádce Krakonošovo tajemství, jediná role, o jejímž obsazení měla jasnou představu, byl právě Krakonoš.

"Vůbec jsem si neuměla představit, že by Krakonoše hrál někdo jiný. A proto když jsem scénář nabízela režisérovi Peteru Bebjakovi, tak s tím, že nad obsazením ostatních rolí můžeme diskutovat, ale David Švehlík musí být Krakonoš," usmívá se. Prý vybrala tohoto herce do titulní role nejen kvůli vzhledu, ale i přesvědčivému charakteru. A on se postavy zhostil s chutí...

 

Klobouk, plášť, hůl a plnovous. To jsou nezbytnosti pro kostým a masku Krakonoše. Vy máte ale ve scénáři k pohádce Krakonošovo tajemství předepsáno víc postav. V jakých dalších proměnách vás tedy diváci uvidí?

Jednou je to tajemný cizinec italského původu. Jindy je to myslivec, jindy zase myš. A pak tedy hlavně Krakonoš.

 

Postavu vládce a ochránce hor si před vámi zahrála řada herců, například Jiří Sovák, Jiří Schmitzer nebo František Peterka, ten v legendární večerníčkové sérii Krkonošské pohádky. Je pro vás právě jeho ztvárnění Krakonoše tou největší konkurencí?

Krakonoš Františka Peterky se nedá překonat. K němu můžu jen s obdivem vzhlížet. Kéž se i naší pohádce povede takový úspěch, jaký měly Krkonošské pohádky. Řekl bych ale, že náš Krakonoš je výrazně jiný, a doufám, že díky tomu i divácky přitažlivější, poutavější. V příběhu se vracíme k původní představě o této z legend zrozené postavě. Takže slíbit mohu jisté překvapení.

 

Bude v této pohádce něco jinak?

Pohádkové principy jako vítězství dobra nad zlem zůstávají samozřejmě zachované. Krakonošovo tajemství je ale vlastně dobový film s velkým napětím a současně i humorem. Zkrátka regulérní film.

 

Jak důležitý je pro vás humor v pohádkovém příběhu?

Musí tam být. Už jen proto, že odlehčí děj, všichni se zasmějí. Do pohádky nepochybně humor patří. Nevím tedy, jak moc bude humorná postava Krakonoše, ale dovedu si představit, že v některých scénách vyzní i on humorně. Jistá poťouchlost k němu patří. Zůstane-li i ve finální podobě filmu, tak o to lépe.

 

Musel jste na natáčení přijíždět výrazně dříve, aby vás maskéři proměnili v Krakonoše?

Nebylo to tak hrozné. Lepili mi jenom vousy. Maskérka byla výborná. Přijížděl jsem hladce oholený, nalepila mi na obličej plnovous, takže to šlo všechno velmi rychle.

 

Štáb režiséra Petera Bebjaka natáčel Krakonošovo tajemství na řadě zajímavých míst - například na zámcích v Hrádku u Nechanic, v Doudlebech nad Orlicí, ve skanzenu v Hlinsku, v jeskyních. Znal jste ty lokace, nebo jste si je pro sebe objevoval?

Řadu z nich jsem navštívil poprvé, takže se trochu stydím, že jsem je doteď neznal. Třeba jako Doudleby nad Orlicí. Krásné místo.

 

Už jednou jste si ve vánoční pohádce České televize zahrál - v roce 2006 měl na Štědrý den televizní premiéru první příběh Anděla Páně. Jak významná je to pro vás událost, když můžete být součástí této novodobé tradice Vánoc?

To je nezasloužená pocta. A mám z té skutečnosti opravdu velkou radost. Rád si zahraji v pohádce, která je dobře napsaná, má dobré obsazení, výborného režiséra. A tentokrát je tu ještě něco navíc - jsem velký milovník Krkonoš, takže ze spolupráce na pohádce Krakonošovo tajemství mám ještě o něco větší potěšení.

 

Takže legendu o Krakonošovi znáte od dětství? Byl to pro vás zásadní hrdina?

Díky Františkovi Peterkovi a Krkonošským pohádkám rozhodně. Zásadní.