Hana Heřmánková (59) se už sice dávno stáhla z televizních obrazovek, ovšem dál zůstává v branži a pomáhá vést rodinné Divadlo bez zábradlí. Že se přitom nejednou zapotila, o tom nepochybujte!
Hanka má historek plný rukáv. "Hráli jsme například představení Když tančila a v něm ve druhé půlce nastupuje postava, kterou hrál Bohouš Klepl. Jenže ten byl někde daleko, daleko, daleko a nepřišel na přestavení. Nám se ho nakonec podařilo sehnat, tomu se málem zastavilo srdce, ale dohodli jsme se, že to spustíme a on - i když je mimo Prahu, že nastartuje auto a stihne to. Opravdu jsme doslova odpočítávali minuty. Ještě jsme nechali delší přestávku a Bohouš přiběhl - já už na něj čekala na Jungmannově náměstí, oblíkala ho, byl úplně zničenej. Ale doběhl a zvládnul to!" oddechla si i po letech s tím, že něco podobného se stalo i Zdeňku Žákovi v Blbci k večeři. Na tuto zkušenost pro změnu zavzpomínal Josef Carda. "Zdeněk tam bývá dvě hodiny před představením. Teď už to za půl hodiny začínalo o on furt nikde. Říkám: 'To je divný, já mu zavolám.' Zdeněk to nebral, sehnal jsem si tedy číslo na jeho paní. Ta to zvedla, tak jsem ji poprosil, jestli bych mohl mluvit se Zdeňkem. Ona mi říká: 'Jojo, zrovna parkuje.' V tu chvíli už okolo mě stáli herci, protože jsem jim překládal, co se děje. A paní povídá: 'Tak já vám ho zavolám. My jsme doma.' On bydlí v Přistoupimi, to je kousek. No a vzal to Zdeněk. Já vím, že na herce se musí pomalu, když prošvihne představení, protože to je o infarkt. Tak říkám: 'Zdeňku, nic se neděje, ale víš o tom, že hraješ? V klidu. Bydlíš v Přistoupimi, máš to kousek, máš druhou půlku, stíháš. My začneme o trošku pozdějc, počkáme na tebe.' Zdeněk chce vždycky hned mluvit, ale já mu říkal: 'Nenene, v klidu, neomlouvej se, stihneš to.' Akorát se ozvalo: 'Já jsem parkoval, já jsem ve Znojmě, my jsme v kempu.' A to byl teda průser," doplnil Carda Heřmánkovou.