Exkluzivně! Dominika Gottová pod palbou lidového soudu

Dcera Karla Gotta (†80) Dominika Gottová (48) si s námi v otevřeném rozhovoru popovídala o tom, proč se na nějakou dobu vrátila znovu do Česka, co ji vedlo ke změně vlasů a proč ještě neviděla dokument o svém tatínkovi.

Dominiko, jak vznikl nápad na videoklip k písni Pro tebe, který jste natočila s italským zpěvákem Gabrielem Grillottim?

Ten nápad nebyl ani zdaleka z mé hlavy. Takhle odvážná bych opravdu nikdy nebyla. Zrodil se v myšlenkách Gabriela Grillottiho, když jsme se spolu seznámili na oslavě jeho narozenin v Buddha Baru. Následně jsme si předali kontakt, protože jsme si náramně rozuměli. On byl rád, že si může s někým popovídat o mém tatínkovi. Dokonce s člověkem, který mu byl jedním z nejbližších. Povídali jsme si hodně o všem možném, ale nejvíce tedy o mém tatínkovi. Takže vlastně díky tatínkovi jsme se seznámili, i když už tady tatínek není. Gabriel mi neustále říkal, že se mu se mnou o tatínkovi velice hezky povídá a že o něm tak hezky mluvím. Tak navrhl, že bychom to mohli zhudebnit. Načež jsem mu odpověděla, že absolutně neumím zpívat a bylo by to fiasko. Nicméně on říkal, že to uděláme jinak.

Koho napadalo, že budete své pocity v písni recitovat?

S tím přišel Petr Vojnar. Ten říkal, že mé myšlenky vůči tatínkovi promění v recitaci - v přednes. Potom po mně chtěli, abych napsala to, co chci říct, a Petr to následně dal do formy té písně, aby to zapadalo do té melodie. Je to tedy dialog mezi dcerou a otcem.

Zaujalo mě, že v té písni říkáte, že už nemáte sílu bojovat s tím, jak vás lidé soudí. Že to byl i jeden z důvodů, proč jste odjela z Česka…

Přesně proto jsem odjela. Důvody byly dva a jeden byl právě tento. Druhý byl, že jsem se šťastně vrátila ke svému manželovi Timovi Tolkkimu, kde už je zase všechno tak, jak to má být.

Dá se tedy říci, že jste teď šťastná a spokojená?

Ano, jsem šťastná.

Nelze přehlédnout, že jste změnila vizáž a je z vás nyní bruneta. Má to nějaký speciální důvod, proč jste si změnila barvu vlasů?

Blondýnkou jsem byla skoro třicet let a už mě ten obraz v zrcadle začal nudit. To byl ten první důvod. Druhý důvod je, že tím dlouhodobým odbarvováním byly vlasy v tragickém stavu. Říkala jsem si, že už to snad můžu nosit jenom v culíku. Zaplaťpánbůh že je zima a můžu si nasadit čepici.

A cítíte se s novou barvou dobře?

Cítím se dobře. Pozvolna jsem nechala ty vlasy odrůst a říkám si: Ano, tohle je moje přírodní barva. Kamarád mi na to dal ještě přeliv. Vím, že udělat z tak světlých vlasů tmavé, aby to přitom nebudilo nějaký nežádoucí odstín, není nic jednoduchého.

Jste v Česku natrvalo?

Ježíši! Jenom to ne! Chci se vrátit zpět do Finska. Kvůli partnerovi a tomu, že tam nejsem pod tím drobnohledem.

Je ta situace tady pro vás neúnosná jen kvůli médiím, nebo jde i o lidi, kteří vás oslovují na ulici?

Všechno dohromady. Média, lidé na ulici, v krámech, v práci… Já jsem si neoddechla ani v práci, ani ve svém volnu. Vždycky jsem čekala, odkud to zase přijde.

A jak to máte v současné době s prací? Tady jste prodávala v obchodě. Pokračujete v tom i ve Finsku?

Prodávala jsem a dělala i za barem. Nyní jsem se rozhodla, že úplně změním obor. V prosinci jsem složila zkoušky pro security, takže si můžu hledat práci.

Těšíte se na novou kapitolu?

Těším se na tu výzvu, protože cítím, že na barmanku jsem přece jen už v určitém věku a prodávání mi nepřirostlo k srdci. Lákalo by mě prodávat kosmetiku. Je to blízko k mému původnímu oboru, protože jsem kosmetička, ale tam je velmi těžké najít uplatnění. Čtyři roky jsem hledala místo kosmetičky, ale vždy vybrali někoho mladšího.

Takže vás láká prodávat kosmetiku, ale ne dělat kosmetičku?

Kosmetičku už jsem dělala a bylo to velmi příjemné, ráda na to vzpomínám. Ale dělat kosmetiku je složité. Musíte si pronajmout prostor, což nyní není v mých možnostech. Proto jsem se rozhodla pro security. Věřím, že to pro mě bude lehčí v tom směru, že nemusíte tolik hovořit. Ke kosmetičce si nepřijdete jen zlepšit pleť, ale lidé si tam chodí i vylít své srdce. To určitě sama znáte.

Ještě bych se vás ráda zeptala na dokument o vašem tatínkovi s názvem Karel, který měl poměrně nedávno premiéru. Už jste ho viděla?

Ještě na to nejsem připravená.

A myslíte, že někdy přijde čas, kdy se na něj budete moci podívat?

Jistě to někdy přebolí. Ale teď si raději pustím nějakou komedii.