Stejně jako její postava Petry v seriálu Jedna rodina, i herečka Tereza Kostková zná dobře situaci, kdy se musí jednotliví členové rodiny vypořádat se střídavou péčí. S rozvody a novými partnery, kteří již mají také děti, často nastávají nečekané okamžiky. Jednou perné, podruhé humorné...
V Jedné rodině si střídáte čtyři děti, vlastní i nevlastní. Dokážete si takovou situaci představit i ve skutečnosti, mít takto početnou rodinu?
Já si to nemusím představovat, já to takto ve skutečném životě mám. Dokonce jsem vždycky ve svých vztazích, ať už mám na mysli své první manželství, nebo i teď to druhé, se svým stávajícím manželem Jakubem, měla ještě děti z předchozího manželství toho partnera. A přestože to nebylo tak, že bychom měli soudem ustanovenou střídavou péči, bylo to vždy na základě vzájemné dohody tatínků s maminkami dětí. Mezi mou zkušeností a mou postavou není tedy takový rozdíl. Samozřejmě se liší situace, partneři, počet dětí a okolnosti, ale tohle je pro mě naprosto normální věc.
Jak vy osobně vnímáte soudem stanovenou střídavou péči, což je případ aktérů Jedné rodiny?
Nikdy jsem takovou situaci nemusela řešit, zažila jsem vždy jen oboustrannou dohodu. Je to asi v každém případě hodně individuální, záleží vždy na dětech a rodičích, ale pokud mám mluvit sama za sebe a jak vnímám dětskou duši, a i jakou mám zkušenost ze svého okolí, kde taková situace je, tak málokdy to mohu hodnotit jako vysloveně přínosné a dobré. Většinou právě pro ty děti. Zvlášť pokud to není mezi jejich rodiči úplně harmonické. A když to naopak harmonické je, tak střídavá péče soudem nemusí být nařízena, protože se rodiče jsou zkrátka schopni mezi sebou domluvit. Její přívrženec tedy rozhodně nejsem. Ale to není případ našeho seriálu, protože ten má laskavý a komediální nádech, byť s velmi pravdivými životními situacemi. My v něm jsme všichni takoví fajn rodiče a situace, které řešíme, nejsou tak vyhrocené, jakkoli se také dotýkáme i těch velmi krajních. Několik takových opravdu extrémních případů znám, ke střídání dětí dochází hned po několika málo dnech, a to je opravdu nešťastná situace, jak pro ty rodiče, tak pro ty děti. Určitě si myslím, že to vždycky stojí za důkladné zvážení než se do něčeho podobného pustit. Ale jak už jsem řekla, o tom náš seriál není. Věnujeme se v něm těm běžným lidským věcem a situacím. Těm, ke kterým zkrátka běžně dochází, když jsou rodiny promíchané, je v nich rozvod, nový sňatek, bývalí partneři, noví partneři... To všechno naše společnost zná a myslím, že na to Jedna rodina nahlíží laskavě a pravdivě.
Petra se v seriálu rozhodla změnit práci, začala doma vyrábět marmelády. Celkově je taková pečující. Jste jí podobná v běžném životě?
Musím říct, že mě těší, že si mě pro tu roli vybrali. A baví mě, že budu "marmeládovnice", protože tou jsem ještě nebyla. A ještě jsme začali točit v sezoně zavařování! Sama jsem už zkoušela hodně věcí, ale zrovna zavařování džemů a marmelád ještě ne. Jinak hodně ráda peču a vařím, dělám sirupy a všechno možné. S Petrou jsme si vlastně v mnoha ohledech hodně podobné! Něco je samozřejmě trochu jinak a to mě právě baví hledat - třeba energii nebo další příběhové linky. Ale ta láska k rodině a to, že její hlavní báze právě tkví v rodině, vztazích, upřímnosti a pravdě jednoho k druhému a i v tom rodinném krbu, aby bylo teplo, uvařeno, najedeno a lidi byli spokojení, to myslím máme společné.