Lucii Zedníčkovou fascinuje Instagram

Herečka Lucie Zedníčková (53) prozradila, jak vnímá současnou hereckou generaci a jaký má vztah se svým nevlastním otcem Pavlem Zedníčkem (72).

Je vůbec možné ve vaší herecké vytvořit bližší přátelství?

Určitě ano. Mohu jmenovat například Martina Zounara, Adélku Gondíkovou, Mahulenu Bočanovou a mohla bych jmenovat klidně dál. S těmito lidmi se znám opravdu dlouho. Třeba s Martinem Zounarem se znám od 15 let.

To už je opravdu dlouhé přátelství. Jak jste prožívala období, kdy měl problémy s alkoholem?

V tomhle asi úplně pomoct nejde. Každý si nese něco a musí si pomoct sám. Dítě můžete chytit za ruku a někam ho odvést, ale s dospělým to tak jednoduché není. Takže podle mě jsou věci, kde si lidé musejí sami říct, že chtějí změnu, že ji potřebují a že už to takhle nejde dál. A když vám dobří kamarádi stokrát poradí, může to mít naopak opačný účinek. Může přijít ten moment, kdy si ti lidé řeknou něco ve stylu, že co jim má kdo radit, vždyť oni to vědí nejlépe sami. K takovým věcem musí člověk dojít sám, pak to má teprve hodnotu.

Jak to máte se změnami vy, máte je ráda?

Záleží asi na tom, jaká ta změna je. Obecně odpovědět nedokážu. Mám ráda své jistoty. Když mě ty jistoty začínají obtěžovat, změnu ráda udělám. Tudíž změnám se nebráním, ale nevyhledávám je. Měním věci, až když mi něco vadí.

Jak zvládáte rozchody?

Pokaždé jinak. Někdy je to pro mě osvobozující a někdy ubíjející. To si myslím, že to vystihuje nejlépe. Záleží vždycky na konkrétní situaci. Proč se to děje? Co tomu předcházelo? Má to nějaký vývoj. I když třeba navenek působíme tak, že to je super skvělé, uvnitř to tak být nemusí. V tomhle mě třeba fascinuje Instagram. Nikdo tam nedá nic negativního. Dnes už je to navíc zaplněné reklamami a placenými partnerstvími. Každý tam dává něco a pravda je vlastně úplně někde jinde. Já už byla na světě dávno před tím vším, proto si troufnu tvrdit, že to umím porovnat.

Myslíte si, že sociální sítě mohou mít dopad i na vaše děti?

Doufám, že moje dcera je natolik inteligentní, že to dokáže odlišit. Bojím se, že když náctiletí uvěří tomu uměle vytvořenému světu, pak budou trpět depresemi, bulimiemi, anorexiemi, protože budou chtít vypadat tak krásně, jako vypadá někdo z Instagramu. Jenže dotyčný si dá přes obličej dvacet filtrů a život s tímhle panem dokonalým, který je ve skutečnosti úplný kretén, třeba také nestojí za nic, i když na Instagramu to působí dokonale.

Přitom si pamatuji, že jste před pár lety vezla svoji dceru z Brna do Prahy na jakýsi velkolepý sraz influencerů a doprovázela ji tam. Bylo to pro vás složité?

Ne, to bych neřekla. Já jsem si tam tenkrát našla svoje. Udělala jsem to pro ni. Když je má dcera spokojená, já jsem také spokojená, takže těžké to nebylo. Měla jsem pro to pochopení a ona naštěstí měla v oblibě influencery, kteří vytvářeli skutečný obsah. Jinak o nich moc mluvit nemohu, protože nikoho nesleduji. A teď se zeptám já vás, Kovy je influencer?

Ano, to je asi nejznámější influencer u nás.

Neznám ho osobně, ale působí na mě jako mladý sympatický chlap nebo kluk. Nedokážu říct, co za tím je, ale dcera mi pouštěla několik jeho videí a má pro mě velice sympatický smysl pro humor, bavilo mě to. Ale že bych ho pravidelně sledovala, to ne. Pro mě by to byla ztráta času, nesleduji nikoho.

Navážu teď něčím, co s tím souvisí, a to je platonická láska. Doneslo se k vám někdy, že byste byla vy něčí platonickou láskou?

Ne, to se ke mně nikdy nedoneslo. (smích)

Opravdu? Vždyť například kapela Lucie se jmenuje podle vás, což v minulosti prozradil P.B.CH., který byl do vás zamilovaný. Věděla jste to?

Slyšela jsem to, dříve jsme se znali z kavárny Slavia. Ale to už je dávno… (smích)

Určitě nebyl jediný, kdo vás miloval…

Nemám tušení, muži se mi moc nedvořili. Asi se mě báli. (smích) Ono je to podle mě tak, že když se klukům někdo líbí, ale zároveň nemají sebevědomí, řeknou si, že na tu holku nemají, a zabalí to dříve, než to začne.

Jak jste to měla se sebevědomím vy? Věřila jste si?

Já jsem se vůbec neřešila. Měla jsem svůj okruh přátel a nikoho jiného nevnímala. Navíc jsem odmalička točila a myslela si, že to je to jediné.

A proč jste točit přestala?

Úplně jsem nepřestala, jen asi ztratili moje číslo. (smích) Já ale pořád průběžně něco dělám. Ono se to ale strašně změnilo, když jsem měla děti. Naplno jsem se věnovala jim, točila jsem pouze občas. Pamatuji si, že když syn byl malý, točila jsem německý film. Odehrával se celý v noci, a já tudíž točila noční scény. Přitom jsem přes den musela fungovat, to bylo velmi náročné.

Také se nabízí otázka, jak bude český film vypadat za deset, až tu nebudou současné ikony, kterým je teď osmdesát až devadesát.

To je přesně to, o čem mluvím. Celé to jde zvláštně do háje. Prazvláštně. Vždycky je nějaká hvězda, pak ji zase nahradí jiná. Já vím, že třeba pan Václav Postránecký neměl vystudovanou hereckou školu a že Karel Gott byl elektrikář. Samozřejmě že talentovaní lidé na to nemusejí mít razítka ze škol. Ale to, co říkám, je, že se teď spíše obsazují lidé na základě komerčního zájmu než kvůli tomu, co umějí. A to je mi líto.

Vaše dcera nicméně šla s kůží na trh a zkouší své štěstí u filmu. Sledujete její kariéru?

Beru to u ní jako práci a v každém případě stojím za tím, že si tu cestičku musí prošlapat sama. Ona má samozřejmě výhodu. Žije odmalička v herecké rodině, takže viděla nejen to pozlátko, ale i ty nepříjemné věci, proto to má v hlavě docela srovnané. Naopak chudinky ty patnáctileté holky, které si myslí, že budou stát na jevišti s těmi růžemi a ovacemi, nevidí druhou stranu mince. Moje dcera má komplexní pohled na věc, ovšem vše si musí profesně prošlapat sama.

Chce od vás rady?

Pochopitelně jí dokážu říct, že jiné je stát na jevišti v divadle a jiná technika je zase před kamerou, protože ta má větší detail. Někdy si o tom povídáme, ale je to spíše obecné. Ale že bychom třeba spolu četly texty, to vůbec.

Probíráte spolu herecké zákulisí?

Ano, o tom se bavíme. Kdo je na ni hodný a tak dále. Ona má zatím štěstí, musím říct, na dobré lidi kolem sebe. V seriálu 1. mise hrála její mámu Adélka Gondíková, která ji zná od narození. Potkala spoustu fajn lidí, s nimiž si sedla. Jezdila tam moc ráda.

Nemohu opomenout velkou kauzu, jež se řeší už více než dvacet let, a to váš vztah s nevlastním otcem Pavlem Zedníčkem. Znovu se teď rozebíralo, že se potkal na place s vaší dcerou - jeho nevlastní vnučkou Amálkou.

Tereza Kostková nás vyfotila při natáčení Hvězd nad hlavou, když jsem tam Amálku vezla. Potkali jsme se s Pavlem a Terezka to komentovala slovy, že rodinka je zase spolu, a vyfotila nás. Pak to dala někam ven a už to bylo zase úplně všude, všichni to řešili.

A je co řešit?

Když se s Pavlem potkám, žádný problém nemáme. Ten má podle mě jeho žena Hanka Kousalová a vůbec nechápu proč. My jsme s Pavlem v pohodě.