Když se vysloví jméno nezapomenutelného českého komika Luďka Kopřivy (†80), každému z nás se okamžitě vybaví aspoň jedna z jeho nejznámějších rolí, například menší role baletního mistra Huga z prvního dílu legendárních básníků, kde má prostě "kukadla jako zrcadla". A určitě se nenajde nikdo, kdo by neznal jeho faráře Otíka z trilogie Slunce, seno.
Už odmalička měl Luděk Kopřiva o svém povolání jasno. Jeho otec, který v pražském Podskalí vedl hospodu pro voraře, byl nadšeným ochotníkem a syna brával na každé představení s sebou. Luděk z nich byl unešený a už tehdy toužil být jako tatínek.
Svůj komediální talent začal uplatňovat už na škole. Bavil nejen spolužáky, ale i učitelky. Na DAMU se dostal na první pokus a mohl svůj sen žít naplno.
Po studiích chytil šanci za pačesy a nastoupil do oblastního divadla v Ostravě. Následovala štace v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni a nakonec zakotvil v pražském divadle E. F. Buriana, kde působil 31 sezon. Tedy až do svého důchodu. Stal se skvělým představitelem sice menších, zato ale energických rolí, které diváky bavily a utkvěly jim v paměti.
Nejvíce ho proslavila role faráře Otíka v komediích Zdeňka Trošky Slunce, seno... Díky ní měl až do smrti řadu nezapomenutelných zážitků. Jednou vjel ve svém voze do protisměru, a když ho uviděl policista, jen se pokřižoval a řekl mu: "Sodoma a Gomora, velebnosti, jeďte..." Pustil ho bez pokuty. Pak ho zase potkala jedna babička a poprosila ho, zda by jim pokřtil jejich chlapečka. Luděk odpověděl: "Což o to, já vám ho pokřtím, ale bude vám to ho*no platné."
Během života byl dvakrát ženatý. S první manželkou Olgou, která pracovala jako redaktorka v rozhlase, je pojil zvláštní vztah. Přestože měl herec nespočet milenek, a ona mu naopak celou dobu byla oddaně věrná, velmi na ni žárlil. Kolují historky, že si dokonce od kamarádů půjčoval auto, aby ji mohl sledovat, když byla doma sama a hrozilo, že by u sebe mohla mít milence.
Oba manželé velice toužili po miminku, ale manželství zůstalo bezdětné. Milovaná Olga v roce 1987 zemřela na rakovinu a Luděk to velice těžko snášel. Zhroutil se mu svět a velice trpěl. Ale osud tomu chtěl, že se v jeho životě objevila ještě jedna žena - Eva.
Kopřiva dělal, co jí na očích viděl, snášel jí modré z nebe. Bral ji na drahé výlety, cestovali po celém světě. Ve svých jednasedmdesáti letech si ji vzal za manželku a o dva roky později pro ně začal stavět nový dům. Ten za osm měsíců skutečně stál. Idylka skončila poté, co Luděk onemocněl Parkinsonovou chorobou. Ještě během života si nechal udělat vlastní náhrobek na Vyšehradě, pohřeb si ale nepřál. Zemřel necelé čtyři měsíce po oslavě 80. narozenin.