Marta Issová: "Kvůli roli v Zátopkovi jsem dva roky házela oštěpem"

Do roku 2023 můžete doslova vběhnout společně s legendárním atletem Emilem Zátopkem a jeho ženou Danou. Právě o této slavné sportovní dvojici vypráví film Zátopek, který poběží na Nový rok na obrazovkách České televize. Hlavní role si v něm zahráli Václav Neužil a Martha Issová, která se v rámci přípravy na roli slavné oštěpařky osobně setkala s Danou Zátopkovou...

Je pro vás větší výzvou hrát skutečnou historickou postavu než roli, kdy je scénář vymyšlený? Nebo je to naopak jednodušší?

Ne, ne, myslím si, že to je složitější. Když člověk tvoří svoji vlastní postavu, má s režisérem a dalšími spolupracovníky před sebou nezměrné pole. Kdežto konkrétní žijící člověk je určitý závazek, protože skutečně prožil nějaký příběh, chová se určitým způsobem, nějak se projevuje, má danou fyzickou podobu... S obojím můžete zažít velké dobrodružství. Já jsem v případě Dany Zátopkové měla velký ostych, protože jsem ji vnímala jako úctyhodnou personu a člověka, který nebude zvědavý na to, že přišla nějaká "hejhule" a zahrála ji právě takovýmto způsobem. Ale konkrétně tato postava mi do života přinesla veliké obohacení, protože jsem měla možnost se s Danou setkat a byl to překrásný zážitek.

Probíhaly kromě setkání s paní Zátopkovou i nějaké další přípravy na tuto roli?

Ano, dva roky jsem trénovala hod oštěpem a kondiční trénink spojený právě s touto konkrétní disciplínou.

Nedávno se v kinech objevil také film Buko, kde hrajete. Snímek se hodně točí kolem koní... Učila jste se kvůli němu na koni jezdit?

Já jsem tam na koni nejezdila, hraju totiž postavu knihovnice Terezy, která má poruchu autistického spektra a s koněm pracuje ze země. Takže jsem se vlastně učila této metodě, které se říká "horsemanship". Jedná se o vztah a komunikaci člověka s koněm. Člověk na koni sice nejezdí, ale vlastně se na něj napojí a dává mu povely. Protože koně jsou opravdu mimořádně vnímavá a citlivá zvířata, je to hodně zvláštní a krásná disciplína, do které jsem díky filmu Buko trochu nakoukla. Moc mě to bavilo.

Abyste porozuměla osobám s poruchami autistického spektra, měla jste nějakou odbornou přípravu?

Ano, to bych si nedovolila něco takového "vysmrknout", aniž bych měla odbornou přípravu a možnost konzultace s člověkem, který tomu rozumí a zabývá se prací s těmito lidmi. Já jsem měla k dispozici paní doktorku, psychiatričku Magdalenu Ryšánkovou, se kterou jsem se scházela společně i s Alicí Nellis, která ten film napsala i režírovala. Docela podrobně jsme ladily projevy i způsob komunikace.

Na podzim jsme vás viděli také v televizní minisérii Pozadí událostí, kde jste hrála kriminalistku, která je lesbička. Je pro vás zajímavé prostřednictvím rolí otevírat takováto společensky důležitá témata?

Je. A myslím si, že i reakce, která přišla zvenčí na ten seriál, je důkazem, že tato debata prostě vře a že je strašně důležité současná témata otevírat. Myslím, že neumíme moc komunikovat, když spolu nesouhlasíme. Asi i vlivem sociálních sítí se stalo, že se jednotlivé názorové skupiny uzavírají do sebe a ztrácí schopnost diskuze. Je přitom důležité mluvit spolu, aniž bych měla potřebu urazit někoho, kdo to třeba vidí a vnímá jinak než já.

Vybíráte si role právě i podle toho, jestli otevírají společenská témata?

Vybírám si role na základě svého pocitu, jestli mám té roli co dát - a jestli ta role má co dát mně. A také podle toho, s kým na projektu pracuju.

Prozradíte, co teď připravujete?

Teď mám po strašně dlouhé době docela dlouho volno. Bylo to plánované, naprogramované a jsem ráda, že to vyšlo. Až do února tedy nic nechystám, a pak začínám točit něco, o čem ale ještě nemohu mluvit. Samozřejmě hraju průběžně v divadle - jsou to však představení, která jsem nazkoušela už v uplynulých letech.

Takže si užijete poklidné Vánoce?

Ano, těším se na to.

Jak je budete trávit?

Budeme je trávit s rodinou, čímž myslím Davida (režisér David Ondříček, manžel Marthy Issové, pozn. red.) a naše dvě dcery. Davidův syn Ruda je v Americe na výměnném pobytu, takže ten s námi nebude. Ale určitě se uvidíme s mými rodiči, s mým bratrem, jeho ženou a jeho dětmi, což je vlastně naše tradice. Chceme trávit Vánoce společně.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky?

Zpíváme, vaříme, povídáme si, jíme, chodíme na vánoční procházky...

Dáváte si novoroční předsevzetí?

Dávám si předsevzetí v průběhu celého roku. David je velmi systematický, což je pro můj život skutečně obohacující a důležité, že jsem ho potkala. Naučil mě dělat si takové seznamy, co mám udělat - a tam si průběžně odškrtávám.

Co důležitého máte na seznamu pro příští rok?

Myslím si, že všechny ty důležité věci jsou obsažené v knize Roberta Fulghuma Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Se všemi věcmi souhlasím. Vlastně se tak nějak snažím vyrovnat balanc mezi tím, aby člověk trošku sportoval, věnoval se nějakému svému duchovnímu životu, byl schopen zachovat si sám sebe a zároveň komunikoval laskavě s ostatními. To jsou asi takové ty nejdůležitější věci, které si pořád průběžně dávám do svého života jako předsevzetí.