Má za sebou téměř dvacet let v prestižním Vinohradském divadle i hostování v Národním divadle, Václav Havel si ho vybral do svého Odcházení, zazářil v Marhoulově Tobruku, byl si blízký s Jiřinou Jiráskovou a seznam jeho filmových i seriálových rolí je sáhodlouhý... Přesto teď Michalovi Novotnému nikdo neřekne jinak než Ivan Jonák. Neuvěřitelná podobnost s mafiánským bossem v seriálu Devadesátky vyrazila všem dech.
Jedna paruka, pět natáčecích dnů a účast ve dvou epizodách seriálu o známých zločinech 90. let minulého století. Tak málo stačilo, aby kolem sebe rozvířil nevídaný humbuk. Do maskérny vešel Michal Novotný, po necelé hodině vyšel ven šéf Discolandu Sylvie. Žádné velké maskování nebylo přitom třeba, postačilo jen nasadit "ovci", jak vtipně Novotný přezdívá na míru vyrobené kudrnaté paruce, představující typický extravagantní účes krále podsvětí. Vyrobit ji trvalo téměř měsíc, spotřebovalo se na ni přibližně dvacet deka vlasů, ale důkladná práce uměleckých maskérů seriálu Devadesátky Martina Valeše a Martina Větrovce se vyplatila.
Dechovka místo diskotéky
Na svět přišel Michal Novotný 11. dubna 1979, takže v době, kdy kontroverzní podnikatel Ivan Jonák nechával odpravit svou manželku Ludviku, vyzvedával si herec svůj první občanský průkaz. Na diskotéky nechodil, měl úplně jiné zájmy. "Studoval jsem gymnázium v Kutné Hoře, takže jsem denně dojížděl z Kolína do Kutné Hory, do toho jsem závodně plaval, chodil jsem do hudebky," prozradil v rozhovoru pro DVTV, co bylo jeho životní náplní v 90. letech. Lásku k hudbě sdílel se svým tatínkem - Michal hrál na klarinet, jeho táta na bicí. Protože pochází z Kolína, města neodmyslitelně spjatého s dirigentem a skladatelem dechové hudby Františkem Kmochem, účinkoval v dechovém symfonickém orchestru a při Kmochových slavnostech mašíroval v mundúru jako součást průvodu. Hudební talent se možná později projevil i při jeho účinkování v muzikálech jako Donaha! na vinohradském jevišti, Antoinetta - královna Francie v Hybernii nebo Kvítek mandragory v Divadle Broadway. Divadlo jako takové ale do jeho života vstoupilo až o poznání později...
Přijímačky už v únoru? Tak to beru!
Michal Novotný nepatří k hercům, jejichž rodokmenem tepe divadelnická krev, vlastně ani nikdy o tomto povolání neuvažoval, nechodil od raných let do dramatického kroužku. Jeho maminka pracuje ve zdravotnictví, tatínek prodává v Kolíně kola, o šest let mladší bratr je stavař. Michal se po základní škole rozhodl jít na gymnázium do Kutné Hory, protože v Kolíně bylo gymnázium zaměřené na matematiku a přírodní vědy, kterým příliš neholdoval a raději se chtěl vzdělávat v humanitních oborech a jazycích. Kam po maturitě? Vlastně ani nevěděl. Až mu jeden z jeho profesorů řekl, že takový komediant jako on by měl zkusit DAMU. To se mu zamlouvalo, protože přijímací zkoušky se dělaly už v únoru, takže by měl po maturitě delší prázdniny a nemusel se stresovat přijímačkami v červnu... Vzali ho na první dobrou.
Genius loci Vinohradského divadla
Ještě při studiích DAMU nasál Michal Novotný atmosféru věhlasného Divadla na Vinohradech a po ukončení vysoké školy v něm v roce 1998 trvale zakotvil. Přijímal ho Jiří Menzel a smlouvu mu podepisovala tehdejší ředitelka Jiřina Jirásková, která si mladého herce oblíbila. Profesně pak rostl po boku těch největších hereckých bardů. Na prknech divadla sídlícího více než sto let na pražském náměstí Míru setrval téměř dvacet let. Odešel, když se změnilo vedení a přišla nová dramaturgie, poslední kapkou pak byl odchod Viktora Preisse, bez kterého si vinohradskou scénu neuměl představit.
Náročné natáčení na Sahaře
Za oněch dvacet let si stihl vybudovat i pevné místo před kamerami. Poprvé se objevil v televizi v devítidílné televizní pohádce O ztracené lásce z roku 2002, do diváckého povědomí se pak zapsal v roli novinářského eléva v seriálu Redakce. Následovala plejáda dalších seriálů: Kriminálka Anděl, Ordinace v růžové zahradě, Ohnivý kuře, Krejzovi, Kameňák... A v jeho "sbírce" nechybějí ani filmy. Mezi nejvýraznější patří válečné drama Tobruk, kde ztvárnil vojína Růžičku. K roli patřil náročný výcvik i nezapomenutelné natáčení na Sahaře a přiznává, že se po tomto filmu změnil jeho pohled na armádu.
Otcovská role na celý život
Po odchodu z Vinohradského divadla rozhodně prkna, co znamenají svět, na hřebík nepověsil - pustil se ovšem do nových vod improvizace. Přidal se k zábavné Partičce, kde vystřídal Ondřeje Sokola (mimochodem, kolegu z Devadesátek, který v seriálu hraje kriminalistu) a také hraje v divadle Palace v kusech Hraběnka a Prachy! Jako svou životní roli ovšem označuje tu otcovskou, kterou začal "hrát" před dvěma lety, když se mu narodila dcera Viktorka. Loni k dcerce přibyl také syn Filípek. Jelikož otcovství přišlo současně s covidovou situací, volný čas a odřeknutá představení Partičky dokázal smysluplně využít při péči o své potomky. Navíc se stará ještě o tři psy, takže nuda mu určitě v dobách divadelního bezčasí nehrozila. Když se ho někdo zeptá na plány do budoucna, se smíchem odpovídá: "Přebalování, procházky, skládání puzzlíků, vybarvování omalovánek..." Ale to jistě neznamená, že po nezapomenutelném Ivanovi Jonákovi bychom ho nespatřili v dalších rolích. Na obrazovce jej můžete pravidelně vídat v novém "primáckém" seriálu ZOO. Jeho postavou je ošetřovatel a průvodce ze zoo a místní seladon Franta Kolman. Rád by byl Casanovou i Indiana Jonesem, ale moc se mu to nedaří. A i když si nakonec najde ženu, sám si vztah pořádně komplikuje...
Věděli jste, že...
· První díl Devadesátek vidělo téměř dva miliony diváků, druhý díl tuto hranici dokonce překročil.
· Michal Novotný byl fandou Případů 1. oddělení, proto je rád, že si mohl zahrát v seriálu, který jim dějově předchází.
· Je milovníkem automobilů, dokonce i z 90. let si pamatuje, jak obdivoval "zápaďácká" auta, která se k nám tehdy začala dostávat. Sleduje také závody formule 1.
· Naopak, na rozdíl od mnoha svých kolegů, není příznivcem sociálních sítí. Nemá účet na facebooku ani instagramu, tomuto on-line světu se úmyslně vyhýbá.
· Uváděl s Václavem Vydrou 6,5 roku pořad Vtip za stovku a přečetl prý za tu dobu asi 130 tisíc vtipů, takže od té doby raději už žádné neříká.