Přestože má Petr Nárožný (84) pověst nevrlého mrzouta, skutečnost je jiná. Herec je už od narození šprýmař a celý život se baví na účet ostatních. Dokonce se kvůli tomu neváhá i zesměšnit.
Nárožný klame tělem. "Mě to vždycky bavilo, třeba i v debatě, uvést někoho v omyl. Z toho mám až dětinskou radost. O mně si třeba spousta lidí si myslí, že jsem strašně maličkej. Nevím proč, možná to dělá ta televize, která trošku zkresluje výšku. Tisíckrát se mi stalo, že jsem někam vstoupil, třeba do krámu, prodavačka spráskla ruce a říká: 'Ježišmarjá, vy máte ale úplně stejnej hlas jako pan Nárožný! Já vím, že on je mrňavej, to samozřejmě vím, ale vy mluvíte úplně stejně!' Já na to vždycky říkám: 'To už mi říkalo lidí…' Nebo naopak. Někdo mi řekne: 'Vy jste pan Nárožný!' A já třeba paní odpovím: 'Viděla jste ho někdy? Vždyť on je mi kousek tadyhle nad pas. Ona se toho chytne a začne říkat: 'No já vím, že je mrňavej. On je opravdu hodně malej.' A já: 'No jistě, vždyť já jsem oproti němu dlouhej. Akorát máme trochu podobnej hlas.' A mám radost, že mi to někdo věří," pochlubil se v éteru Českého rozhlasu.
Je to rebel
Nezdá se to, ale Petr v mládí poměrně dost zlobil. "Když člověk hodně zlobí a pak ještě zlobí ve škole, a chce, aby to zlobení mělo fazonu, aby to bylo pro ty učitele nový, aby tu past, kterou na ně člověk připravil, neznali, tak musí poměrně hodně přemýšlet, protože nesmí být chycen, odhalen. A to přemýšlení zabere tolik času, vymýšlet ty věci na lidi, jenže mě to tak strašně bavilo… Říkal jsem si, přijde dospělej věk, střední věk, pozdní věk, stáří, poslední choroby a smrt - a že ono to povolí. Ale to nepovoluje. Akorát už ty věci nerealizuju, jen je neustále vymýšlím. Jaká by to byla legrace, kdyby teď… a tak dále." Možná to je ten recept, jak se na prahu čtyřiaosmdesátky stále držet ve výborné psychické kondici.