Ondřej Sokol tyran k pohledání?

Když došlo na historky ohledně přátelství, herec Ondřej Sokol (50) si vzpomněl na příhodu z mládí, jíž snad ani nebudete věřit!

Ondřej Sokol se totiž přiznal, že dodnes cítí vůči kamarádům Igoru Chmelovi a Martinu Fingerovi obrovský dluh. "Igor byl na DAMU dva roky pode mnou, možná i víc, a on se na vojně seznámil s mým nejlepším kamarádem Martinem Fingerem. Ještě nebyli na DAMU, my už jsme s kamarádem Petrem Vydrou byli ve druháku a Igor s Martinem přijeli za námi do Prahy na takovej ten pohovor před přijímačkama," pustil se Sokol do vyprávění. "Tehdy jsme bydleli na Jana Masaryka na privátu a kluci přijeli asi v šest večer a měli hroznej hlad. Bylo to těsně po totáči, takže na nádraží nic k jídlu nebylo, ale my jsme je pozvali k nám. Problém nastal, když jsme zjistili, že tam kromě nějaké plesnivé marmelády taky vůbec nic nemáme. Ale vyřešilo se to, kluci se rozhodli, že ten hlad zaspí a že se najedí ráno," konstatoval Ondřej.

Ráno moudřejší večera

Druhý den vstávali každý zvlášť. "My jsme s Petrem ráno odcházeli do školy, a tak jsme se domluvili, že se s klukama sejdeme buď v jednu po škole, nebo v sedm večer po zkouškách a že půjdeme do divadla. Oni ale v jednu nepřišli, tak jsme mysleli, že dorazí v těch sedm, jenže Igor s Martinem nás úplně vypekli a nepřišli zase, což nás naštvalo, protože jsme byli domluvení," krčil herec rameny. "Šli jsme tedy do divadla, tam se to nějak zvrhlo, a tak jsme jeli na kolej, kde jsme rovnou přespali. Ráno jsme zase jeli do školy a čekali, že Igor s Martinem přijdou aspoň ten druhý den v jednu hodinu na domluvené místo. A oni zase nepřišli! V sedm opět nepřišli, a když jsme šli do divadla a odtamtud pak vyjížděli po eskalátorech na náměstí Míru, Petr Vydra se začal hrabat v kapse a vytáhl klíče. Já mu říkám: 'Nemusíš je lovit, já klíče mám. Péťo, nezamykal jsi náhodou byt, když jsme odcházeli...?' A Péťa jen hlesl: 'Zamykal.' Ono to totiž bylo v přízemí a mělo to mříže, takže Igor Chmela a Martin Finger tam skutečně byli dva a půl dne zamčení s tou plesnivou marmeládou, a když jsme přišli, leželi spolu na posteli a četli si bibli," vzpomínal Ondřej Sokol se smíchem.