Módní návrhář kubánského původu Osmany Laffita (57) v současné době vydává knihu nazvanou Svlečený. Jedná se o knihu o jeho životě, kdy se svým čtenářům doslova obnažil a prozradil ze svého života věci, o kterých doposud nevěděli ani jeho nejbližší, včetně maminky či manžela. Vzhledem k tomu, že je kniha psaná v češtině a Lafittova maminka žije na Kubě, doufá Osmany, že se k ní kniha nikdy nedostane a maminka si ji ani nikdy nepřečte.
V autobiografii jsou popsány i velice těžké životní situace, se kterými byl nucený se návrhář srovnat. Největším traumatem doposud zůstává vzpomínka na to, jak byl Osmany v pěti letech znásilněný. Mělo se to stát na pláži, kdy si hrál ve vodě a k jeho hrátkám se připojil cizí muž. Doslova tento hrůzný zážitek popsal takto: "Chytil mě, já měl nohy ve vzduchu a… znásilnil mě. Hlava se mi ponořila pod hladinu a já, protože jsem zoufale křičel, polykal vodu. Myslel jsem si, že umírám. Jak dlouho to trvalo, nevím. Pak mě pustil, odplaval a nechal mě k smrti vyděšeného mému osudu." Následně se bál jít do školy a všude viděl nebezpečí. Dodnes o tom nerad hovoří, nesvěřil se dokonce ani svému manželovi.
Mezi další těžké okamžiky jeho života patří smrt jeho bratra, kterého před dvanácti lety zabil opilý řidič, a samozřejmě i smrt milovaného tatínka, s jehož odchodem se dodnes nevyrovnal.
V knize je popsáno i seznámení maminky a tatínka a další příběhy spojené s jeho dětstvím a životě na Kubě.
Velké díky, a hlavně lásku vyjádřil svému manželovi, kterým je Guy Pascal Gheysens, s nímž tvoří pár téměř třicet let. Guy mu byl vždy nezlomnou oporou, vždy mu stál po boku. Jejich vztah Osmany popsal naprosto výstižnými slovy: "Vidíš to světlo, které na mě padá z reflektoru na jevišti? A vidíš za mnou ten stín? Tak to je Guy. Já sice stojím ve světle, ale nejsem tam sám. To on mě tlačí před sebe do záře reflektorů."
_480x270.jpg "Fén Dyson Supersonic zase disponuje unikátním mikroprocesorem, který řídí teplo, proto vlasy nejsou vystaveny příliš vysoké teplotě.")
