I když už má na krku přes sedm křížků, herec Pavel Zedníček (72) stále žije velmi aktivním životem a sbírá jeden adrenalinový zážitek za druhým. Věděli jste třeba, že se vrhl na potápění?
Herec potápěním žije. "Je pravda, že jsem začal trochu pozdě, ale začal jsem. Jezdili jsme s Hankou (manželka Hana Kousalová, pozn. red.) do Egypta, do Dabbabu, akorát ona vždycky seděla na břehu a nějak říkala, že má strach, jestli vylezu, nebo nevylezu. Takže aby mě měla furt pod kontrolou, neleze ani pod vodu," zahájil Pavel své vyprávění. "Můj první ponor byl v Mexiku. Měli jsme tam kamarády potápěče a byl jsem z toho nervózní jak sviňa. Neustále jsem to odkládal. Jeden den bylo škaredě, tak říkám "hoši, dnes nejdu, je škaredě". Druhý den to samé. Ale třetí den už svítilo sluníčko, tak říkám "svítí sluníčko, jdu". Jenomže zrovna ten den byly velký vlny," kroutil Zedníček hlavou. "Měli jsme tam kameramana Ivoška, výbornej potápěč, má za sebou asi tři tisíce ponorů. Já jsem se hrozně bál, tak jsem se ho ptal, jestli pod tu vodu půjdeme spolu. On na to, že jasně, klid. Tak jsme jeli, jeli… Seděli jsme naproti sobě. Vůbec jsem si neuvědomil, že když skočíme každý ze své strany lodě, že na sebe neuvidíme. Nějak jsem myslel, že bude vedle mě. A teď jsme skočili do tý vody a já jsem neměl Ivoška. Tam ty metrový vlny a já volal: 'Ivošku, kde jsiii?' Zpoza loďky se ozvalo: 'Tady, Čmaníku!' A já: 'Kdeee? Já tě nevidím!' On: 'Tak pojď pod vodu!' Já na to: 'Nemůžu, chce se mi čurat.' On: 'Tak se vyčurej.' Já: 'Kam?' On: 'No do neoprénku, aspoň ti bude teplo!' Tak já jsem v těch vlnách v tom neoprenu tlačil, tlačil, očiska vyvalený a furt nic. Nakonec jsem zatlačil tak, že se to povedlo, ale bylo to taktak, protože se za chvíli objevil instruktor, zpozoroval jsem takovou malou mexickou hlavičku, připlaval ke mně, chytil mě za vestu a najednou jsem byl ve dvaceti metrech. Zničehonic! popsal herec svůj životní zážitek. Bylo to lehce nechutné, avšak ohromující.