Šéfkuchař a majitel několika restaurací Zdeněk Pohlreich (65) je už spoustu let z televizí známý především jako nekompromisní šéf, který se s nikým a s ničím moc nemaže. Prozradil, jak je to ale ve skutečnosti a jak se v posledních letech změnil.
Životní zkušenosti a poctivá práce
"Už se snažím být především rozumný šéf. Zdaleka už nejsem tak přísný, jak jsem býval," odpovídá Zdeněk Pohlreich na otázku, kolik má šéf z televize společného s tím opravdovým. A jak by podle něj měl opravdu schopný šéf vypadat a co by měl umět? "Dobrý manažer musí mít životní zkušenosti, měl by chápat svoje lidi a být schopný podívat se na svůj byznys očima zákazníka," vypráví nejslavnější český šéfkuchař cestou do jedné z jeho restaurací - podniku Next Door by Imperial v centru Prahy.
Jedině tak se podle něj dá postavit úspěšný byznys. "V gastronomii to znamená, že musíte pro lidi dobře vařit a musíte se o ně dobře starat. Pravidla jsou velmi jednoduchá. Pro mě je pak ještě důležité, aby se lidi ke schopnostem vždy poctivě propracovali. V mojí branži to může znamenat, že než vás nechají vařit rýži, může to trvat třeba pět let. Myslím, že to už je dobrá škola," popisuje Pohlreich.
Inspirace Japonskem
Dodává, že důležitý je i pocit, jaký restaurace v hostech vzbuzuje: "Restaurace nemá být místo, kde se necítíte dobře. U dobrého jídla se máte cítit krásně. Proto je velmi důležité vytvořit tu správnou atmosféru. V tomhle se mi líbí japonská estetika a její strohost, přesnost a nepřeplácanost," popisuje Zdeněk.
Láskou k Japonsku je proslulý. "Jsem přesvědčený, že kdyby se v nebi mohla vařit jen jedna kuchyně, bude to ta japonská," říká. Z podobných důvodů si vybral i svoje auto od japonské automobilky: "Hlavní designér Lexusu řekl, že kdyby nemohl dělat to nejlepší, co umí, tak by to raději nedělal vůbec, a to je mi obrovsky sympatické."
Je evidentní, že slavný šéf z pořadu Ano, šéfe, má sice pořád jasné názory, ale že už věci tolik neprožívá, hezky ilustruje třeba i jeho vztah ke golfu, což je jeho oblíbená disciplína, kterou si čistí hlavu: "Hraju golf konzistentě blbě, ale už před několika lety jsem se tím přestal rozčilovat, což je přesně ten okamžik, od kterého si to člověk začne doopravdy užívat," přiznává Zdeněk Pohlreich, že i on se naučil některé věci vůbec neřešit a užít si je i v jejich nedokonalosti.