Proč je Uršula Kluková spořivá až běda?

Není žádným tajemstvím, že herečka Uršula Kluková (80) žije sama, a proto se o sebe musí dokázat postarat. Věděli jste ale, že si nechá pro korunu koleno vrtat?

Uršula o tom hovoří bez skrupulí a zcela na rovinu. "Jsem šetřivá," přiznala upřímně a hned se pochlubila tím, že se řídí heslem Kdo šetří, má za tři. "Já jsem ráda vařila, vařila jsem hodně, protože jsem byla pořád vdaná, takže jsem musela vařit. Ale od té doby, co se mně ti chlapi vymkli, co jsem se rozvedla, už nevařím a potravu sháním spíš tak, jako co kde seberu. Ani vařit už neumím. Kontejnery sice neobrážím, ale chodím do krámů - tam když něco vidím, koupím si to - nebo se stravuju v různých jídelnách. Někdy i v restauracích, ale v těch horších. Zkrátka co vidím, to sezobnu," rozvyprávěla se. "Když bych měla jít do restaurace, kde bych za sebe měla platit sama, tak si dám asi rizoto. Ale kdyby mě někdo zval, dala bych si Chateaubriand pro dvě osoby (voňavý jemný steak z hovězí svíčkové - pozn. red.) a zbytek bych si nechala zabalit do krabičky," přiznala se smíchem.

Při nakupování šetří

Kluková se pochlubila, že vymyslela, jak zařídit, aby ji peníze neopouštěly. "Mám vlastní vynález, jak šetřit na nákupech. Prostě jdu do obchodu, vidím třeba telecí hrudí za úžasnou cenu - asi sto devadesát korun. A teď si řeknu: Potřebuju já telecí hrudí? Když jsem ho už neměla deset let, tak se bez toho ještě deset let obejdu. A mám notýsek, který nosím pořád u sebe, otevřu ho a napíšu si tam: Telecí hrudí, 190 korun. Nekoupím si ho. Pak jdu dál a vidím hrušky - 74 korun kilo! Říkám si: Potřebuju já hrušky? Stejně po nich mám vždycky průjem. Zapíšu si hrušky za 74 a heleďte, když to všechno na konci měsíce sečtu, zjistím, že ušetřím třeba deset tisíc korun!" pobavila nás svou kreativitou.

Má své hranice

Co se jídla týče, rozhodně to není tak, že by brala všechno, co je zadarmo. Pořád je vybíravá. "Nikdy bych například nepozřela brouky a hmyz - já totiž mám pavouky, mouchy i brouky ráda. A když mám něco ráda, tak to nejím. Pavouky přímo studuju, mám je v oblibě a nikdy je nejím. Taky nemám ráda kozí mlíko a kozí sýr," přiznala s evidentním odporem. Kdysi pro ni bylo dobré jídlo velice důležité, ovšem s postupem let se to podle jejích slov dramaticky změnilo. "Já jsem napsala kuchařku, která se jmenuje Kudy chodím, tudy jím, a teda musím říct, že ta věc se tak změnila, že teď už bych mohla napsat Kudy chodím, tudy spím," svěřila se a dodala, že s přibývajícím věkem už ctí své pohodlí a pravidelně si dopřává odpočinek, jenž ji činí šťastnou.