Regina Rázlová: Díky pádu na dno se naučila pokoře!

Tato herečka patřila v době československé normalizační éry mezi nejkrásnější a nejobsazovanější herečky. Prosadila se ale i jako vysokoškolská profesorka a podnikatelka. Regina Rázlová v těchto dnech slaví neuvěřitelné pětasedmdesáté narozeniny.

Narodila se 16. července 1947 v Brné u Ústí nad Labem a už jako malá vystupovala na různých besídkách. Trémou prý netrpěla a úspěšně také recitovala, měla talent i na výtvarné umění, fotografování a film. Vystudovala filmovou výrobu na průmyslovce v Čimelicích, a právě tam si poprvé zkusila zahrát divadlo. K tomu, aby se přihlásila na DAMU, už nic nebránilo. Přijali ji hned napoprvé.

Pravda, občas se vyskytly názory, že za to mohl její vlivný tatínek, předseda a místopředseda vlády Stanislav Rázl. Ale to by nebyla pravda, protože Regina měla opravdu talentu na rozdávání. Navíc byla krásná. Filmoví režiséři ji měli rádi. Měla štěstí, protože nezůstávala zavřená v jedné škatulce, naopak si zahrála různé typy postav. Ať už to byly role zhýčkaných, sebevědomých či cynických žen, role svůdnic, kriminálnic či žen, které se musejí poprat s osudem. Ve filmu se objevila poprvé v roce 1969 ve snímku Utrpení mladého Boháčka. A pak následovala celá plejáda známých a úspěšných filmů, kde se mohla talentovaná a krásná Regina prezentovat. Jen pro připomenutí: Zabil jsem Einsteina, pánové, Zatykač na královnu, Hodíme se k sobě, miláčku?, Na kolejích čeká vrah a mnoho dalších. Skoupá na role nebyla ani tehdejší televize, kde byla Rázlová často obsazovaná do oblíbených normalizačních seriálů jako Nejmladší z rodu Hamrů nebo Třicet případů majora Zemana. Tam si zahrála manekýnku a tajnou agentku Hanku Bízovou, která se zamilovala do majora Hradce. A zahrála ji skvěle!

Za svou kariéru natočila celkem 23 celovečerních filmů, většina z nich se točila v letech 1969-1980. Kromě angažmá v Národním divadle, kde hrála od roku 1980, také učila na DAMU. Byla mezi studenty velmi oblíbená. Po roce 1989 se objevila pouze v oscarovém snímku Kolja, kde se sice objevila pouze ve vedlejší roli sociální pracovnice Zubaté, ale byla v ní naprosto přesvědčivá. Její talent nezmizel. Po roce 2000 se objevila například v seriálech Ohnivé kuře, Policie Modrava, Případy 1. oddělení, Slunečná či nejnověji v seriálu Stíny v mlze a ZOO. Zahrála si i ve filmech, například Modelky s. r. o., naposledy pak ve snímku Ach, ta láska nebeská.

Po revoluci o ni nebyl moc zájem, tak začala podnikat ve finanční sféře. A překvapivě se jí velmi dařilo, stala se z ní dokonce předsedkyně představenstva jedné vývozní firmy. Pak se stala spolumajitelkou a prezidentkou holdingu Skloexport Group, a. s., ale v roce 1998 byla obžalovaná za zneužití informací v obchodním styku a vytunelování firmy. Rok strávila ve vazbě, následně byla zproštěna obvinění a v roce 2006 vysoudila u Evropského soudu na ČR odškodné. Případ skončil v roce 2013 bez určení viníka.

Rok ve vazbě ovšem herečku psychicky velmi zdeptal, navíc se u ní rozvinula roztroušená skleróza, jejíž nástup může souviset právě se stresem.

Přesto se Regina Rázlová nesložila, a i když byly následující roky těžké, opět se vrátila k herectví. Ve vazbě si zážitky zapisovala do deníku, psaní brala jako terapii. Po návratu domů vše vyprávěla manželovi a rozhodla se o tom sepsat knihu. Ta vyšla pod názvem Z uvedených odposlechů je zřejmé… v roce 2010.

Pokud jde o soukromí, byla třikrát vdaná. Poprvé za Petra Štěpánka (manželství vydrželo půl roku), podruhé za herce Petra Olivu (ani tenhle vztah nevydržel dlouho) a třetím se stal v roce 1999 Jindřich Santar, který si ji vzal, když byla ve vazbě.