V srpnu mu sice bude neuvěřitelných 75 let, ovšem Jan Rosák je stále velmi aktivní a velice rád hraje tenis. Míval ale jednu podmínku. Nesměli ho dát do dvojice s Josefem Aloisem Náhlovským (†72), kterého jinak všichni milovali!
Výběr spoluhráče do čtyřhry je totiž nesmírně důležitý. "Já jsem byl několikrát potrestanej tím, že mě vylosovali hrát s Pepíkem Náhlovským. Většinou se tomu kamarádi vyhýbali. Pepík Náhlovský byl totiž takovej zvláštní hráč. On nebyl příliš pohyblivej, protože si pořád na něco stěžoval, na nějaké ty nemoce, takže býval v podstatě přišroubovanej k podlaze a vůbec se nehýbal," pustil se Rosák do historky. "Z jedné strany to bylo špatný, ale z druhé zase dobrý, protože jste se na to mohli spolehnout. Ale přece jenom, když se tam člověk za ním honil zprava doleva, tak mně to už přišlo líto. Opravdu jo, a tak jsem ho jednou malinko znectil. Nějak jsem mu vyčinil, křičel na něj. 'Pepo, krucifix, to takhle nejde! Já to sám neuběhám, musíš mi aspoň trošku pomoct. Víš o tom, že to hrajou dva, a ne jeden?!' spustil jsem na něj během turnaje." A prý to mělo dohru. "Po zápase za mnou přišel a povídá: 'To se mi vůbec nelíbilo, víš. Tys mi nadával před lidma, to bylo dost ošklivý, už mi to nedělej. Jinak s tebou nebudu hrát.' Já jsem ho chtěl uklidnit: 'Dobře. Víš co? Já ti slibuju, že příští zápas proti tobě neřeknu jediný křivý slovo.' Skutečně jsem si na to dával pozor. Při zápase jsem mu ani jednou nevynadal, i když by si to zasloužil. Samozřejmě jsme zase prohráli, on se na mě otočil a říká: 'No! Vidíš! Už mi zase nedáváš!' Já jsem zůstal jako opařený: 'Pepo, že tě huba nebolí. Já na to mám svědky. Já jsem neřekl jediný křivý slovo!' On se zamyslel a povídá: 'To je sice pravda, ale jak ohavně ses na mě díval!' "