Tři otázky pro... Filipa Rajmonta

Září v Národním divadle i v seriálu Ulice, kde jej diváci znají jako Otu Puklického. V letošní sezoně jeho postava nejen v práci povýší, ale také podporuje Magdinu iniciativu na podporu mobilních hospiců. Je to další důležité téma, které se díky "nekonečnému seriálu" ve společnosti otevírá...

Proč je podle vás důležité mluvit o službě mobilních hospiců?

Mám přímou zkušenost s tím, když někdo z blízkých těžce onemocní. A vím, že je důležité o těchto tématech mluvit, dokud je čas. Běžnou praxí dnešního zdravotnictví je "uléčit k smrti". Přitom je tak důležité, aby doktor sdělil diagnózu včetně možných vyhlídek, někdy už zkrátka nelze léčit. Můžete nemoc zpomalit nebo tlumit projevy, ale víte, že konec je nevyhnutelný. A když nechcete trávit poslední měsíce v nemocnici, je potřeba spojit se s mobilním hospicem co nejdřív. Přeji si, aby více lidí vědělo, že tato možnost existuje, platí ji stát a má na to nárok každý. Leckomu to může docela podstatně ulehčit závěr života. Tak proto jsem se rozhodl pomoci.

Máte osobní zkušenost i se službou mobilního hospice?

Ano, mám. Mnoho lidí řekne, že se o svého blízkého samozřejmě postará. Jenže nikdo nevíme předem, jak dlouho to bude trvat, v těch lepších případech to může být i několik měsíců, možná dokonce pár let. A tak si nakonec skoro všichni sáhnou na dno. Nebudeme si nic nalhávat, vždycky je to velmi vyčerpávající. Proto je důležité dbát o svou vlastní psychohygienu a snažit se rozložit péči mezi všechny, kdo jsou schopní pomoct. Když necháte lékařskou a další péči na odbornících, můžete volný čas a psychickou sílu využít mnohem lépe. Třeba na to, že budete držet svou mámu za ruku a řeknete si všechno, co jste si zatím nestihli říct.

Dovedete si představit, jak byste jednou vy sám chtěl zemřít?

Když to bude možné, tak doma, ale určitě ne za každou cenu. Když mi odejde mozek, budu muset z domova odejít i já. Já bych chtěl zemřít smířený a s pocitem, že můžu být hrdý na to, že jsem ten život úplně nepokazil. Že jsem během života potkal lidi, které jsem pozitivním způsobem ovlivnil anebo jsem jim byl ku prospěchu. S tím když budu umírat a nebude mě to bolet, tak budu šťastný.