Vlastimil Harapes (76) už se na společenských akcích prakticky neukazuje a drží se v ústraní. Proč?
Harapese jsme zastihli na zahájení výstavy děl světoznámého malíře Alfonse Muchy. "Já tu nejsem náhodou. Alfonse Muchu sleduji, protože se narodil ve stejný den a měsíc jako já. Byl ve znamení Lva, jako jsem já. Já na znamení věřím. Něco na tom je. Můj tatínek byl také Lev a maminka byla Beran. Já jsem jejich šesté dítě. Vždy mezi rodiči vládla velká harmonie a já jsem se pak někde o těch znameních dočetl, že se Lev výborně hodí k Beranovi," řekl na úvod s úsměvem.
Musí se šetřit
Přestože se po celou dobu našeho povídání usmíval, svěřil se nám, že mu není úplně nejlépe. "Už několik let hraji v divadle Semafor. Teď máme divadelní prázdniny, takže mám čas a jezdím na chalupu. A jsem starý. Co se dá dělat," řekl posmutněle. "V divadle Semafor se mnou hraje Jiří Suchý. Je mu už devadesát let. To není legrace. Moc ho obdivuji. Víte… Říká se, že stáří je jenom pro statečný," povzdechl si s tím, že ve svém věku už nemůže dělat vše, co by si přál. "Kolem chalupy dělám teď už minimálně. Nejvíc času prospím. Také mě trápí, že tolik lidí už umřelo. Umřelo hodně mých kolegů a kolegyň. Tolik mrtvých…"
Co říká na mladé?
Harapes má za sebou řadu úspěchů. Je tedy pochopitelné, že sleduje dnešní mladou generaci umělců. "Myslím, že dnešní herci už nemají takové příležitosti. Já jsem měl štěstí na režiséry - třeba František Vláčil, Juraj Herz, Petr Weigl… Setkání s takovými lidmi je prostě něco úžasného. Člověk se má pořád co učit," sdělil. A co si myslí o tvrzení, že dnešní herci už nejsou tak dobří, jako tomu bylo u těch z jeho generace? "Všechno je to velmi individuální. Záleží na každém jednotlivci, jak to bere, jak se z toho učí, poučuje a co chce svým uměním říct. Jestli jde do hloubky, nebo jen tak povrchně. Je velmi těžké to posuzovat," nechal se slyšet.