Spisovatel Rudolf Křesťan (79) nikdy nezapomene na svoji pubertu, kdy u něj propukla vášeň ke stříbrnému plátnu. Je to s podivem, protože z filmu toho nikdy moc neměl.
Rudolf Křesťan na své mládí vzpomíná rád. "Když se řekne léto, vybaví se mi jeden tragický zážitek. Já jsem z Karlovarska ze Staré Role a v pubertě jsem chodil do letního kina. A teď přejdu k té tragédii. Neměl jsem dost peněz a chodil jsem dozadu za to letní kino dívat se zadarmo na filmy. Jenomže výhled z toho místa, kde jsem mohl ty filmy vidět zadarmo, byl přikryt betonovou střechou, která kryla část hlediště - tedy místa, kde byli lidé, kteří si poctivě zaplatili," vyprávěl s lehkostí sobě vlastní. "Můj tragický zážitek, který si nesu celý život, je, že jsem viděl asi deset filmů, ale viděl jsem jejich polovinu zleva. Například film o objevení Ameriky. Viděl jsem segment, kde stojí plavčík a pod ním Kolumbus volá: ‚Země! Země!‘ Ale já viděl jenom samou vodu. Potom tam byl v jedné kovbojce kovboj, střílel, jenže já jsem nevěděl na koho. To se všechno odehrávalo v té části, kterou jsem nikdy neviděl. Ovšem ještě větší zajímavost pro mě byla, protože jsem se už tehdy začínal zabývat písmeny, že jak tam ten kovboj leží a střílí, tak koukám na jeho nohy. Teoreticky by to asi byly nohy do O, ale já viděl pouhou polovinu. Takže můj traumatický zážitek z dětství je mimo jiné vzpomínka na kovboje, který měl nohy do písmene C," pobavil spisovatel svým zajímavým postřehem.