Herečku Sabinu Laurinovou (50) máme už navždy spjatou s rolemi princezen. Jak vzpomíná na Eufrozínu a co vlastně rozhodlo o tom, že jí budou přisouzeny role princezen?
Za příležitost v pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí Sabina nikdy nepřestane být vděčná. "Eufrozína byla asi taková nejvýraznější princezna. Ale kdo ví, co by bylo, kdyby si jedna moje kolegyně kdysi dávno nezlomila nohu a já bych nezískala její roli… Možná bych s princeznami nikdy nezačala. To už je opravdu hodně let, někdy na konci prvního ročníku na konzervatoři. Byla to Monika Šulerová a měla točit pohádku, která se jmenovala Můj cukrový sen. Měla ztvárnit Laskonku, což byla víla, ale Monika si zlomila těsně před natáčením nohu a oni zavolali mně. Asi věděli, že mám ráda sladké a že jsem na to úplně přesná, takže jsem tu pohádku natočila a pak už vlastně samy přicházely další role v České televizi," připomněla svoje začátky. "Eufrozína přišla později. Byla velmi výrazná, komediální, musím říct, že to nebyla klasická princezna typu princezna se zlatou hvězdou nebo Zlatovláska. Byla velmi temperamentní, měla smysl pro humor, byla i protivná, vzteklá a mým hereckým partnerem mi tam byl pan Vladimír Brabec, který mi hrál tatínka krále, a na to natáčení vzpomínám nesmírně ráda. Bylo to moje první natáčení v exteriéru na nádherných zámcích, v zahradách, přírodě. A musím říct, že když jsem se pak setkávala s dětmi na různých akcích a premiérách té pohádky, tak jsem zjistila, že fandí těm potvorám! To mě velmi překvapilo," přiznala.