Názory na výchovu dětí se odpradávna různí. Každá generace má obvykle "svůj pohled" a samozřejmě i každá rodina má svá specifika. Jak až bojovat s praodiči o názor na výchovu?
Prázdniny jsou tu a s nimi i doba, kdy své potomky svěřujeme do rukou prarodičů a také jejich stylu výchovy, což ne každému zrovna "sedí", jak se na celou vě cdívají psychologové? Je dobré dávat prarodičům nějaká pravidla nebo raději nechat věcem volný průběh?
Více stylů výchovy je pro dítě prospěšné
"Často se ve své praxi setkávám s tím, že rodiče, především matky, trpí tím, že babičky či dědové jejich potomky vychovávají jinak, než by si ony představovaly. Většinou přísněji ale bývá tomu samozřejmě i naopak. Přicházejí tedy za mnou, aby se poradily, jak zamezit výchově, která jim není po chuti. Často je musím zklamat, protože obecný názor většiny psychologů je takový, že dětem prospívá změna stylu výchovy. Každé dítě potřebuje určitou variabilitu a je dobré, když si vyzkouší i jiné výchovné prvky, než na něj uplatňuje maminka s tatínkem. Samozřejmě "praktiky prarodičů" by neměly být moc drsné, například tělesné tresty nebo by naopak neměly dětem povolovat naprosto vše. Je nutné dát rámcová pravidla na kterých by se rodiče a prarodiče měli shodnout. Třeba je nutné, aby dítě chodilo spát do určité hodiny, aby se nezapomnělo na jeho trénink či výuku klavíru a podobně. Ale co jíst, jak s dítětem mluvit a podobně, by měla být přirozená součást individuálního vztahu s každým z rodičů či prarodičů," vysvětluje dětská psycholožka Brigitte Hanberg.