Naučme se kriticky myslet

Internet je každý den zaplavován hoaxy, lživými informacemi, fámami, mystifikacemi a upravenými a zavádějícími zprávami, které parazitují na přesycenosti lidí informacemi a spoléhají na to, že o nich nebudeme přemýšlet. Neověřujeme si jejich zdroje, neptáme se, kdo je šíří. Necháváme sebou manipulovat a sami pak šíříme lži, strach a nenávist!

Kdo z nás se alespoň na chvíli nezasnil nad e-mailem napsaném podivnou češtinou o nečekané výhře, která z nás udělá milionáře? Komu neukápla slza nad fotografií beznohého pejska, který nutně potřebuje speciální invalidní vozík? A kdo pro jistotu nepřeposlal všem svým známým andělský dopis ze strachu před trestem, který by ho stihl, kdyby řetězovou zprávu pohřbil ve své schránce? Podobných sdělení koluje na internetu nespočet. Jsou to hoaxy - smyšlené zprávy, poplašná sdělení či polopravdy. Ale také stále záludnější nástroje manipulace a moderní propagandy. Šikovně poupravená fotografie, zručně sestříhané video nebo úplně smyšlená zpráva brnkající na struny lidských emocí dokážou neuvěřitelné věci. "Hoaxů poslední dobou přibývá, koneckonců je to jeden z vynálezů internetového věku. Využívají lidského strachu, aktuálně třeba z uprchlíků nebo muslimů," uvádějí redaktoři z webu Manipulátoři.cz. Jako tým pracují na projektu, který se zaměřuje právě na odhalování hoaxů, které denně zaplavují internet. Zpráv je podle nich tolik, že lidi nad nimi už nepřemýšlejí. Neověřují si zdroje, kontext, nekladou si otázku, kdo a proč je šíří.

Hate Free

Třeba hoaxy s rasovým či nábožensky útočným podtextem mohou mít fatální následky. Veřejné pobouření vyvolala v Česku vymyšlená zpráva o tom, že parta uprchlíků vraždí v okolí jihočeských Dačic dobytek. Xenofobní náladu eskalovala fotografie potlučené ženy, která měla být údajně dozorkyní v uprchlickém táboře v Dolním Dvořišti. Podle textu pod obrázkem ji tam surově znásilnili muslimové. Server Manipulátoři.cz upozornil na to, že ve zmíněné obci žádné zařízení pro uprchlíky není. Nakonec se ukázalo, že obrázek pochází z jižní Ukrajiny a poraněná žena není dozorkyně, ale napadená učitelka.

"Podobné hoaxy prohlubují frustraci a strach občanů ze skupin lidí, se kterými často nemají žádné reálné zkušenosti. Podporují tak jejich negativní vnímání, paniku a obecně negativní myšlení," uvedl koordinátor vládního projektu Hate Free Lukáš Houdek. Jeho iniciativa se v Česku zaměřuje na projekty soužití bez násilí a nenávisti. "Nárůst takových falešných zpráv je enormní. Jistý podíl na tom v Česku nese rozmach sociálních sítí, kde je sdílení podobných informací velmi snadné," dodal.

Drby a fámy

Hoaxy samotné nejsou žádnou novinkou. Ještě před tím, než se začaly využívat jako nástroj pro šíření dezinformací a předsudků, sloužily především k pobavení. "Jsou to vlastně klasické drby, které se dříve předávaly ústně. Někdo fámu vypustil a ta pomalu putovala z jednoho konce republiky na druhý. Dnes je její šíření díky internetu bleskurychlé," řekl Josef Džubák, zakladatel serveru Hoax.cz, který výskyt takových mystifikací mapuje už řadu let.

Původně šlo hlavně o notoricky známé dopisy štěstí, poplašné inzeráty shánějící pomoc opuštěným štěňátkům či varování před počítačovými viry. Tato varování paradoxně viry šíří dodnes. Postupem času ale tvůrci přitvrzovali a k celkem neškodné lidové tvořivosti se přidávaly protizákonné podvody. Známé jsou například smyšlené informace o výhře v loterii, která má být vyplacena po uhrazení administrativních poplatků. Ty ale často narostly do neuvěřitelných částek a slibovanou výhru adresáti nikdy nedostali. "Znám případy, kdy i vysokoškolsky vzdělaní lidé takhle přišli o desítky tisíc korun," řekl Džubák. Do pasti hoaxů se chytila i paní Alena. "Zareagovala jsem na smyšlenou esemesku slibující dobití kreditu na mobil a zaplatila dva tisíce korun. Peníze jsem už nikdy neviděla," vzpomíná. Daleko dráž přišla nerozvážnost mladou ženu z Jindřichova Hradce. Uvěřila hoaxu falešného bankéře z Hongkongu a slíbila mu pomoc s vyplacením údajného dědictví. Jenže platila jenom ona, jeden poplatek za druhým na konta různých bank. Celkem přišla o šest set tisíc korun.

Na podvodné řetězové dopisy naletěl v roce 2003 i dvaasedmdesátiletý důchodce Jiří Pasovský - zřejmě nigerijští podvodníci z něho vylákali veškeré životní úspory. Vše tehdy skončilo tragédií. Frustrovaný senior se domáhal pomoci přímo na nigerijské ambasádě, a nakonec tam zastřelil konzula a poranil jeho tajemníka.

 

Zastavit se nedají

Skončit kvůli důvěřivosti ve spárech hoaxu nemusí bolet jenom vaše bankovní konto. Taková sdělení totiž skrývají ještě jedno nebezpečí: pokud mají protiprávní obsah a vy je šíříte dál, můžete se dostat do střetu se zákonem. "Třeba kvůli šíření poplašné zprávy nebo poškozování dobrého jména," vysvětlil Džubák.

Zastavit hoaxy je přesto prakticky nemožné a některé z nich představují nesmrtelné virtuální dinosaury. Například ten nabízející štěňata zlatého retrívra, kterým jinak hrozí utracení. V různých úpravách koluje internetem od roku 2003 a dodnes se čas od času vyskytuje v Top 10 nejrozšířenějších hoaxů. "Úplně zastavit se hoaxy nedají, to je prostě nereálné," přiznal Nutil a zmínil další oblíbenou praktiku jejich tvůrců: "Často vytrhávají informaci z kontextu, doplní jiný kontext a pošlou zprávu do světa." To je třeba případ často používaného obrázku lodi obklopené nekonečným zástupem lidí. V atmosféře vyhrocené situace s běženci údajně znázorňuje plavidlo s uprchlíky, které právě dorazilo do Itálie. Ve skutečnosti jde o fotografii z roku 1991, kdy se na Apeninský poloostrov pokoušeli dostat utečenci z Albánie. Policie tehdy většinu z nich deportovala zpět.

Lež obalená pravdou

Vrtkavost hranice mezi pravdou a lží poznala v minulosti řada manipulátorů. Patřil mezi ně i mistr nacistické propagandy Joseph Goebbels, který prohlásil, že "čím větší lež vytvoříš a čím hlasitěji ji opakuješ, tím spíše ti lidé uvěří". Boj s manipulací tak trochu připomíná válku s větrnými mlýny. Dobrá manipulativní zpráva je totiž udělaná tak, že se prakticky nedá vyvrátit. Manipulace vždy pracuje s tím, že lež, kterou chce prosadit, obalí několika nezpochybnitelnými pravdami. V dnešní pandemické době se šíří hoaxy třeba tom, že při testování vám do nosu zasadí čip.

O tom, že hoaxy a další nástroje moderní propagandy mohou představovat stále větší nebezpečí, nepochybuje ani Lukáš Houdek z iniciativy Hate Free. "Obávám se, že právě smyšlené a negativní zprávy mohou mít v budoucnu za následek přesun nenávisti a násilí z virtuálního prostoru do toho reálného," varuje.